|
|
Analýza práce s dynamickými datovými strukturami v C programech
Šoková, Veronika ; Rogalewicz, Adam (oponent) ; Vojnar, Tomáš (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá analýzou dynamických dátových štruktúr pomocou analýzy tvaru použitej v nástroji Predator. Popisuje zvolenú abstraktnú doménu pre reprezentáciu pamäte vo forme symbolických grafov pamäte. Ďalej sa zaoberá návrhom prostredia pre vývoj statických analyzátorov nad clang/LLVM. Prínosom tejto práce je vytvorenie a otestovanie transformačných priechodov zjednodušujúcich LLVM IR medzikód. Ďalším prínosom je optimalizácia parametrov paralelnej nadstavby Predatora opakovaným spúšťaním testov z medzinárodnej súťaže SV-COMP'16, kde táto verzia nástroja Predator získala zlatú medailu v kategórii Heap Data Structures. Posledným prínosom je návrh architektúry samotného verifikačného jadra s ohľadom na SMG doménu.
|
|
|
Vizualizace datových struktur pro verifikační nástroje
Holubec, Michael ; Lengál, Ondřej (oponent) ; Peringer, Petr (vedoucí práce)
Cílem práce je objektově orientovaný návrh a implementace knihovny, která poskytne verifikačnímu nástroji Predator a dalším nástrojům jednotné rozhraní pro vizualizaci interních datových struktur především pro účely jejich ladění. Práce analyzuje některé vlastnosti verifikačních nástrojů Predator, Forester a CPAchecker. Knihovna poskytuje nejen grafický, ale také textový výstup ve formátu jazyka DOT. Výsledek byl otestován připojením knihovny k verifikačnímu nástroji Predator.
|
|
|
Nástroj pro statickou analýzu programů se seznamy
Kotoun, Michal ; Lengál, Ondřej (oponent) ; Vojnar, Tomáš (vedoucí práce)
Tvorba softwarového analyzátoru je komplexní úloha -- je nutno implementovat parsování zdrojového kódu, reprezentaci instrukcí, abstrakci hodnot, uživatelské rozhraní, ... a také analýzu samu. Abychom předešli zbytečné práci vývojářů analýz, rozhodli jsme se vytvořit framework pro statickou analýzu programů. Předkládáme obecný návrh frameworku zvaného Angie s důrazem na jeho použitelnost a popisujeme prototyp frameworku, včetně modelové analýzy založené na symbolických paměťových grafech. Angie je implementován v C++ a používá nástroje z kolekce LLVM pro parsování zdrojového kódu analyzovaných programů.
|
|
|
Extension of the Code Listener Infrastructure Adding C++ Support
Kašpar, David ; Peringer, Petr (oponent) ; Dudka, Kamil (vedoucí práce)
The thesis describes an extension of the Code Listener infrastructure adding support for C++ programming language, where the Code Listener infrastructure itself can be used for building of static analysis tools. The solution represents the extension of the Code Listener plugin without any need to modify the already existing static analysis tools that are based on it. Outcome of this work is added support for processing of basic C++ language construct, like e.g. namespaces, L-value references or classes. Contribution of the work is then represented by the possibility to use this thesis as a stepping-stone for implementing the remaining support of C++ language into the Code Listener infrastructure.
|
|
|
Škůdci hrachu při ekologickém a konvenčním pěstování
Matějková, Lucie
Výskyt škůdců hrachu byl zjišťován v roce 2013 na Vyškovsku na ekologicky a konvenčně pěstovaném hrachu setém (Pisum sativum). Sledování škůdců proběhlo pomocí feromonových lapáků, barevných lepových desek a vizuální kontrolou od května do července. Celkem bylo na ekologické ploše zjištěno 13 590, na konvenční 6608 zástupců hmyzu. Nejpočetnějším škůdcem byla kyjatka hrachová, 10 811 jedinců na ekologické ploše, 4335 na konvenční ploše. Její parazitace na ekologické ploše dosáhla 67,5 %. Další škůdci zjištění na ekologické a konvenční ploše byli mšice maková (70, 88), třásněnka hrachová (1403, 316), třásněnka vojtěšková (251, 0), kovolesklec gama (12, 12), bejlomorkovití (97, 191), květilkovití (0, 327). Dále byli na ekologické a konvenční ploše zjištěni ostatní fytofágové (350, 967), predátoři (159, 66), parazitoidi (21, 7), saprofágové (1, 17), opylovači (4, 2) a kruhošví s neznámým významem (441, 280).
|
|
| |
|
|
Aphidofágie u polyfágních predátorů
Valdecká, Miriam ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Mšice patří mezi nejrozšířenější hmyzí škůdce v agroekosystémech. Doposud byla věnována značná pozornost jejich přirozeným nepřátelům, zejména specializovaným predátorům a parazitoidům. Informací o vlivu polyfágních predátorů je už méně, hlavně u pavouků a střevlíků. Proto je cílem této bakalářské práce shrnout poznatky o této skupině. A zaměřit se na výhody a nevýhody aphidofágie u polyfágních predátorů. Klíčová slova: Mšice, aphidofágie, polyfágie, pavouk, střevlík, predátor
|
|
|
Aphidofágie u polyfágních predátorů
Valdecká, Miriam ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Mšice patří mezi nejrozšířenější hmyzí škůdce v agroekosystémech. Doposud byla věnována značná pozornost jejich přirozeným nepřátelům, zejména specializovaným predátorům a parazitoidům. Informací o vlivu polyfágních predátorů je už méně, hlavně u pavouků a střevlíků. Proto je cílem této bakalářské práce shrnout poznatky o této skupině. A zaměřit se na výhody a nevýhody aphidofágie u polyfágních predátorů. Klíčová slova: Mšice, aphidofágie, polyfágie, pavouk, střevlík, predátor
|
|
|
Využití makroorganismů a mikroorganismů v biologické ochraně rostlin proti molicím
ŽÁKOVÁ, Erika
Molice patří mezi významné skleníkové škůdce, kteří mohou způsobovat nemalé škody na pěstovaných plodinách. Jejich škodlivost spočívá v tom, že vysávají z rostlin šťávu a produkují medovici, na které se usazují a poté rostou saprotrofní černě, které snižují asimilační plochu listů. Nejzávažnější škodlivost molic je přisuzována přenosem rostlinných virů. Nejvýznamnějšími zástupci molic, které se běžně ve skleníku vyskytují, jsou molice skleníková Trialeurodes vaporariorum a molice bavlníková Bemisia tabaci. Pro regulaci populací molic ve skleníku se používá sezóně inokulativní strategie biologické ochrany rostlin, kdy je cílem okamžité překrytí tohoto škůdce správnou volbou přirozených nepřátel. V regulaci populace molic ve skleníku přispívá biologická ochrana rostlin, a to konkrétně využívání přirozených nepřátel na bázi makroorganismů a mikroorganismů. Mezi makroorganismy jsou řazeny parazitoidi a predátoři molic. Nejvýznamnějšími komerčně používanými parazitoidy molic jsou dravé vosičky Encarsia formosa, Eretmocerus eremicus a E. mundus. Predátory využívanými záměrně v biologické ochraně rostlin jsou dravá ploštice Macrolophus caliginosus, dravé slunéčko Delphastus catalinae a dravý roztoč Amlyseius swirskii. Parazitické vosičky jsou úzce specializované na oba druhy molic, zatímco predátoři jsou polyfágní druhy, které se mohou živit na více druhů škůdců. Proti molicím se v zahraničí využívají i biopreparáty na bázi entomopatogenních hub. Nejvýznamnějšími druhy jsou Aschersonia aleyrodis, Isaria fumosorosea, Beauveria bassiana a Lecanicillim muscarium. Pro efektivní použití těchto bioagens je důležité mít znalosti nejen o škůdci samotném, ale mít znalosti interakce škůdce - přirozený nepřítel - hostitelská rostlina. Důležité je tedy provádět kvalitní monitoring molic ve skleníku, aby použití přirozených nepřátel bylo rentabilní.
|
|
|
Antipredační funkce agregací u aposematické kořisti
Mitlenerová, Barbora ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Agregování je důležitou životní strategií mnoha druhů organismů. Vyskytuje se u obratlovců i bezobratlých živočichů. Kromě jiných funkcí (potravní, termoregulační, ochrana proti vyschnutí, epigamní, hibernační nebo estivační) mají agregace funkci antipredační. Agregace živočichů mohou snižovat riziko napadení a mortalitu kořisti. Snížení pravděpodobnosti útoku u agregací může být způsobeno efektem zmatení predátora (predator confusion effect), nižším rizikem objevení kořisti, rozředěním rizika predace (dilution effect), efektivnější ostražitostí členů agregace a u aposematické kořisti také zesílením varovného signálu. Experimentální studie zabývající se rolí aposematického zbarvení u antipredačních funkcí agregací testují jako predátory zejména ptáky. V pokusech jsou jako kořist často používány různé druhy hmyzu (zejména ploštice, larvy potemníka moučného) nebo kořist umělá. Aposematické signály v kombinaci s gregariozností kořisti mohou mít vliv na pravděpodobnost a frekvence útoků predátora. Délka predátorova váhání před útokem a také síla, se kterou predátor kořist napadne, mohou být rozdílné u odlišných typů zbarvení a prezentace (gregarioznosti) kořisti, a tím je šance na přežití kořisti různá. Agregace dále mohou u predátorů zvýšit schopnost zapamatovat si aposematickou kořist a zkušenost s...
|
host ::
RSS.